Yamaha TDR 125
Model TDR je opravdu vyjímečná motorka. Na první pohled vypadá mini TDM tak trochu jako cestovní motocykl. Motocykl vychází poněkud větší a vyšší, než bychom zřejmě od stroje tohoto objemu očekávali. Cestovní je i jezdecká pozice. Díky větším rozměrům mohlo být vytvořeno větší a pohodlnější sedlo (850mm nad zemí), které si díky komfortnímu posazu zaslouží pochvalu i ze strany spolujezdce.
.jpg)
Koncepce zákonitě vyžaduje rozměrnější čelní kapotáž, která poskytuje účelnější ochranu proti větru. Přístrojový panel je vložen do dobře slícované kapotáže. Najdeme zde tradiční tachometr a otáčkoměr. Kromě ostatních typických ukazatelů v dolní části (blikače, N, dálková světla), je uprostřed zobrazena teplota chladící kapaliny. Vpředu můžeme nalézt dvojité kulaté světlomety.
Motor a jízdní vlastnosti:
Výkonný vodou chlazený jednoválec o obsahu 125cm s membránovým rozvodem sání, výfukovou přívěrou a šestistupňovou převodovkou žene tdrko vehementně vpřed. Výkon 11 kW (15 k) při 7000 ot/min poskytuje povolené maximum pro svoji třídu A1. Točivý moment 14,7 Nm při 7000 ot/min dodá potřebnou sílu ke skvělé akceleraci. Toto silné srdce motocyklu bije v rámu typu deltabox.
Odolná 6ti-stupňová převodovka je dimenzována pro začátečníky, ale i pro pokročilé a její plynulost v kombinaci s lehce ovladatelnou spojkou je potěšující. O kontakt se zemí se starají sportovní pneumatiky obuté na hliníkové ráfky s třemi štíhlými paprsky. Stroj bez problému zvládá jízdu na silnici i průjezd lehčím terénem. S jistotou mohu říci, že se svými 130 kg a snadnou ovladatelností má proti větším bratrům jednoznačně navrch.
Zadní kyvná vidlice ocelové konstrukce je dutá a spolu se zadním kolem je odpružena teleskopickým tlumičem s nastavitelným zdvihem. O bezpečné odpružení předního kola se stará tuhá přední vidlice o ¤ 35mm a zdvihu 180 mm. Řekl bych, že její odtlumení je neutrální a přejíždění přejezdů, či jízda na silnicích s kostkami je spíše příjemným zpestřením.
Ačkoliv se motocykl rozjede na maximální rychlost tak kolem 130 km/h, jeho brzdy jsou dostatečně dimenzovány. Vpředu je to kotoučová brzda s kotoučem o ¤ 270 mm a dvoupístkovým třmenem. Vzadu je kolo bržděno také kotoučovou brzdou, ale s menším kotoučem o ¤ 220 mm a jedním pístkem. Podle mého odhadu jsem se dostal na velmi příjemnou spotřebu 5 l/100 km.
Hodnocení:
Tento motocykl je určený jak motocyklovým začátečníkům, tak i vyzrálejším jezdcům, kteří mají rádi cestovní enduro nebo potřebují hbitý motocykl do menšího terénu a do městských aglomerací. Motocykl s lehkou ovladatelností, či výrazem dospělého stroje s pěknou tváří.
Moje TDR - Zkušenosti
(prodána)
U mého modelu jsem si instaloval vlastní nosič, na který můžu celkem bez větších problémů umístit kufr. Ten je pro delší výlety nepostradatelný. Nosič logicky může sloužit jako madlo pro spolujezdce. Kufr skvěle slouží jako odkládací místo pro integrovanou přilbu, rukavice a pár drobností kolem (foťák, jídlo, pití). Celkem se do něj naskládá asi 12 litrů zavazadel.
.jpg)
Další mojí úpravou bylo podsvícení a nasvícení motoru. Použil jsem 6 speciálních plochých LED diod s vysokou svítivostí červené barvy. Elektrické spojení je navázáno přes akumulátor a páčkový přepínač ( I / O). Když už mluvím o svícení, tak do světlometů jsem instaloval čiré parkovací LEDky. LED diody mají tu výhodu, že jednak vypadají skvěle, za druhé jejich životnost je daleko vyšší než u klasických žárovek a za třetí spotřeba energie je velice nízká.
Pojďme se teď podívat na srdce motocyklu, na motor. Za seriových podmínek je tato motorka schopna podávat výkon 11kW. Mě zajímalo a dlouho jsem tuto problematiku řešil, jak přidat nějaký ten koník navíc. Totálně jsem zavrhl možnost výměny pístu za sportovní nebo převrtání hlavy. V potaz tedy přišlo funkční zlepšení některých parametrů. A hlavně tedy odškrcení. Na konci jedné z mých motocyklových sezón, jsem se rozhodl, že s tím něco provedu.
Yamaha vymyslela takový jednoduchý trik, jak seškrtit tuto motorku na zmíněných 11kW. Ve výfukovém koleni se nachází trubička, která se jednoduše odinstaluje a zajistí se tím lepší odvod výfukových plynů. Další věcí je samotná výfuková přívěra. Tato klapka se otočí o 180°, to má za následek lepší akceleraci a výkon. Tahle úprava zvedla výkon na nějakých 18kW (25k). Po otestování v provozu je to znát, zejména při akceleraci. Posunulo to i trošku maximálku na 135km/h. Spotřeba zůstala zachována (kolem 4,5-5l/100km). Aby to jelo, nemusí se motor točit do maximálek. Je to dvoutakt, i tak TDRko už v sérii pěkně táhne od 5ti tis. ot./min, pohodových je 6-7tis, pro sportovní jízdu nabízí až 10t. ot./min., kde začíná červené pole.
Pokud jde o spolehlivost, tak ta je na jedničku, možná 1-. Jediné co mi za těch 3,5 roku potrápilo, byl píst, spíš svíčka. Podcenil jsem její výměnu, takže to minus je pro mně. Moto jsem koupil a mělo najeto 16.000. Problém nastal při 22tis. km, kdy této svíčce shořela elektroda. Svíčky u dvoutaktů by se měli trochu očistit každých 2000km. Nebo vyměnit po 6tis. km. Já jsem ji za tu dobu, co tam byla, ani nezkontroloval. Jenže to nebylo všechno. Problém byl, že konec svíčky dopadl na píst, auauaua, a udělal takovou spoušť, že byla nutná jeho výměna. Tedy nový píst, pístní kroužky, nicasil a když už to měli v servisu v cajku, doporučily výměnu a vyvážení klikové hřídele a ložisek. Musím je za to pochválit, protože teď jede super. Nyní používám olej Castrol R2 Racingbike, který je pro tento typ motorky výborný.
Jako poslední bych zmínil ještě pár doplňků. Na motocyklu je sportovní výfuk italské zn. Gianelli. A v neposlední řadě ještě sada krytů na rukojetích.